O jednom stylovým italským mládežnickým kultu 80. let…


Itálie je bezpochyby zemí módy, ale co se týká streetstyle, moc proslulá není. Výjimkou je jeden mládežnický kult, který se zrodil v 80. letech v nablýskaných ulicích centrálního Milána…  

Zatímco v Americe, ale i Británii si teenageři dokázali něco uspořit už v 60. letech, Itálie byla v tomto ohledu o desetiletí pozadu. A právě příležitost užívat si z tučného kapesného dala začátkem 80. let vzniknout subkultuře zvaný Paninaro, která je jedinečně italská, proslavená celosvětově a jejíž estetický vliv rezonuje dodnes…

V první polovině 80. let se teenageři z bohatších milánských rodin – milano bene – scházejí ve středu města kolem Via Agnelli. Projíždějí se na svých hranatých eighties vespách, v zimních bundách Moncler, ke kotníkům vyhrnutým džínám a botech Timberland. Potkávají se v sendvičárnach, konkrétně v té s názvem Il Panino (panini = sendvič, žejo), později v italským ekvivalentu mcdonalda zvaným Burghy. Média je posměšně nazvou Paninari…

Duran Duran, základní kapela Paninari…

Paninari poslouchají new wave a new romantics, nejraději stylový britský kapely typu Spandau Ballet a Duran Duran (ty jsou pro ně úplným božstvem).
Pet Shop Boys, kteří se oblíkají podobně, o nich nazpívají hit Paninaro (1986) a klip natáčejí v Milánu. (Neil Tennant to pozdějc glosoval: „Líbilo se nám, jak jsou mainstream, ne jako undergroundoví gotici. Nosili kalhoty ke kotníkům, lodní mokasíny nebo timberlandky a Armani. Být slavnými v glamórový Itálii byla pro nás fantazie… “)

Zimní péřovka Moncler byla sice zaručenou stylovkou, ale na vespě poněkud nepraktická. Když v ní Paninaro promokl, bunda rázem ztěžkla o několik kil…

Brzy jich je tolik, že média vřou. Paninari se nejdřív stávají terčem vtipů v zábavních italských TV show (napsat o úrovni těchhle pořadů by vydalo na pořádnou esej). Během pár měsíců se jako Paninari oblíkaj všichni. Vznikají i tímhle směrem zaměřený barevný teenage magazíny Paninaro či Wild Boys (název dostává podle hymny od Duran Duran).

Vznikly i zacílený magazíny…

Zatímco ještě začátkem 80. let se starší generace na vymoženosti americký popkultury jako hamburger, cocacola či hranolky koukaly přinejmenším s despektem, Paninari dospěli k pravýmu opaku. Na bohatou reaganovskou Ameriku 80. let hleděli s úžasem. A blahobytný 80. léta  dodaly Paninari ty nejlepší živiny. Ve svým barevným oblečení a zanícením pro materialismus byli (spíš nevědomky) v ostrým kontrapunktu s Itálií 70. let, která se zmítala v bojích mezi fašizujícíma skupinkama a levicovýma extremistama.

Afinita k americký popkultuře se projevila zalíbením v tradičních zámořských značkách jako Timberland či americkýmu preppy stylu. Na druhý straně ale Paninari vyjadřovali i silný patriotismus podporou sepraným džínám Armani či El Charro, stylovým svetříkům Valentino, Bad Company a Fiorucci a dalším a dalším.

Paninari měli ohromný estetický vliv na celou západní Evropu. V Británii se jimi prudce inspirovali nejdřív causals (více na www.stylesurfin.cz/post/78836379462/casuals-stylovi-bitkari-ze-stadionu), později i celý mainstream, který se vrhl na vše s visačkou Made In Italy.
S trochou nadsázky lze nepřímý vliv Paninari vystopovat i u československých „veksláků“ 80. let – k těm se třeba někdy dostaneme…
Navzdory ústupu v 90. letech je estetický vliv Paninari patrný dodneška. Prošívaná bunda a džíny či chinos ohrnutý ke kotníkům jsou právě jejich odrazem… Ať už si o italských Paninari lze myslet cokoli, na vizuálno popkultury posledních třiceti let měli nemalý vliv. Proto by se na milánský sendvičáře nemělo zapomenout…